Severodalmatské ostrovy

Ostrov je dlouhý kolem 45 kilometrů, široký mezi 1 a 4 kilometrů. Pyšní se svými zátokami, z níchž nejznamější jsou Sakarun a Telašćica. Telašćica je i chraněná krajinná oblast. Oblast charakterizují tři fenoménů:

• Záliv Telašćica, jedným z nejbezpečnějších, nejhezčích a největších přírodních přístavů na Jadranu, kterému patří 6 ostrůvků a útesů, 25 zátok a 69 km členitého pobřeží, velmi je atraktivní kotviště pro námořniky.
• Dlouhoostrovní svah – “stěny” – vysoky je až do dvaceti metrů nad mořem a v moři i do devadesáti metrů. Svah je hnízdo četných ptáků, jako šedý sokol nebo eleonorin sokol.
• Slané jezero “Mir (Klid)” s léčivým bahnem, stanovištěm je endemického druhu úhoře, “kajmanu”

Na Dlouhém ostrově se nachází olivový háj Saljsko polje, nazývan «olivovníkovým lesem», s olivovíky starým až 700 let. Zátoka Sakarun, pláž bohatá bílým pískem, oblázky a borovými lesy, je k uživání.

Prvić je ostrov ležící mezi městy Vodice a Šibenik a nejblizší u pevniny. Zaujímá plochu 2 km2, dlouhý je kolem 3 km, široký 500 až 1300 metrů. Od pevniny je vzdálený asi 1000 metrů. Pláže jsou příjemné a vhodné ke koupání. Ve dvou městečkech (Prvić Luka a Prvić Šepurina) žije kolem 100 obyvatelů. Obzvlášt’ je hezké ubytování v zaříděných několikastoletních kamenných domech.Hosté jsou prakticky v původním prostředí dalmatské vesnice cítící se částem společnosti.

Zvláštní zajímavost a mnohým turistům fascinující fakt je nepřítomnost automobilů. Díky tomu, městečka zůstala tichým a klidným místem pro dovolenu. Na malém ostrovu s dvěma městečky všechno co budete potřebovat jenom je 10 až 20 minut chůze, lodním spojením se za půl hodiny dostanete k Vodicemi, Šibeniku nebo na Zlarin.

George Bernard Shaw Kornaty popsal: “Posledního dne tvoření Bůh chtěl korunovat své dílo a vytvořil Kornaty ze slz, hvězd a dechů.” Souostroví Kornati opravdovým jsou rájem pro námořniky, potápěče a pro všechny toužící po dovolené na osamělém místě. Čisté moře se spoustou ryb láká racky, kteří Kornaty rádi navštěvují. Souostroví Kornati také je známé národním parkem Kornati. Prostě jsou překvapující kilometry suché zdě vybudovány lidovou rukou, aby se na této malé oblasti vytvořily pastviny.

Na Kornat lze přijet lodí individuálně nebo hromadně; skupinové výlety na Kornaty pořádají agentury, jež mají k této činnosti potřebné povolení. V oblasti NP “Kornati” exituje 7 zón určených potápěčským návštěvám. Těžce je říct, kterou z těch zón doporučit, protože každá nabízí vzrušení a krásou. Svěřte se do ruku potápěčkého centra, aby Pro Vás vybral tu nejlepší návštěvu; určitě Vás nezklamuje. Jedným z nejzretelnějších přírodních jevů Kornatů určitě jsou skalní stěny na ostrovech ve skupině Donjih (Dolních) Kornatů, dívající se na otevřené moře. Skalní stěny odedávna se nazývají korunami (koruna = corona); asi tak Kornati dostaly jméno. Koruny jsou stanovíšti řidkých druhů.

Ostrov Murter Ostrov Murter je východným místem výletů do Národního parku Kornati, a proto ho často nazývají "Brána Kornatů" ("Vrata Kornata").

S pevninou je spojen u městečka Tisno. Velmi cenné archeologické pozůstatky římské osady Collentum pod kopcem Gradinou svědčí o důležitostí pozice Murteru na ostrově.

Nádherné písčité a oblázkové pláže, četné ubytovací kapacity a výborná služba jenom jsou částem nábidky, už léty tvořící Murter velmi návštívovanou destinací.

Ostrov pag má členité pobřeží dlouhé více než 270 km, s četnými zátokami, zálivy, mysy a pláží a ostrov je s nejdelší pobřežnou čárou na Jadranu. Proslavily ho pagské krajky, sýr a sůl, která po staletí vzniká vysoušením mořské vody pagských solivarech.

Město Pag hlavním je městem ostrova s písčitými plážemi dlouhými 20 kilometrů. Zatímco je na jedné straně ostrova úplný klid, na druhé se mladí baví na už legendární pláži Zrće, na které mejdany nekončí.

Na potápěče čeká pravý bombónek v oblasti Casky, protože ve zdejší krajině můžete spatřit trosky ztroskotané lodi, které vyčnívají z písku. Upozorňujeme Vás, že jsou zde občas dost silné mořské proudy, a proto se poraďte s odborníky v místním potápěčském středisku dřív, než se vydáte do mořských hlubin.

S ostrovem Ugljanem spojen je mostem přes průplav Ždrelac a trajektnými linkami s Biogradem a Zadarem. Od Biogradu a Zadaru je oddělen Pašmanským průlivem (Pašmanski kanal), na kterém jsou jako perly rozsypany na desítky ostrůvků.

Mořský proud měnící směr každých 6 hodin činí toto moře nejčistějším na Jadranu. Na ostrově se nacházejí četné stezky pro horskou cyklistiku. Jedna z nejhezčích písčitých pláží je v letovisku Mrljane, kde se nachází známý močál s léčivým bahnem.

Ostrov Ugljan je několik námořních mil daleko od Zadaru a spojen je mostem s ostrovem Pašmanem. Říkájí mu “zelený ostrov”, většinou je pokrýven makchie, borovými lesy, olivami, fíky, vinnou revou a jiným středozemními rostlinami.

2000 lét tradice v pěstováním olivovníky nechaly na tisíce stromů oliv, ze kterých se získají olej výborné kvality a výjimečné aromy. Hornaté, ale pitomé vnitrozemí s četným stezkami vhodné je k chůzemi a horské cyklistice. Nezapomenutelnou panoramatu ostrova Ugljan vévodí benátská pevnost sv. Michala (Tvrdjava Sv. Mihovil) z 13. století. Ugljan je obydlen odedávna, o čemž svědčí četné trosky staveb z římských dob, kláštery, kamenná ostrovní architektura a staré letohrádky.